O víkendu se konal třetí ročník food festivalu v Olomouci a já jsem opět nemohla chybět. I přes komplikace, které s sebou zlomená noha nese, jsem si i tento ročník užila. Co jsme na festivalu s mamkou ochutnaly? Nakouněte...
Začneme pěkně zostra. Byť hranolky normálně vůbec nevyhledáváme, byly nám doporučeny. Ze zvědavosti jsme proto nahlédly do stánku Faency Fries, a protože jsme hlady šilhaly, jedny domácí hranolky na belgický způsob s dipem jsme si objednaly. A ano, byly dobré, ale já osobně si od nich zase dám na pár let oraz, tyto "dobroty" mi prostě nechybí:) :
Abychom ty hranolky nějak vyvážily, zakotvily jsme u Fitness Food Menu, společnosti nabízející tzv. "krabičky". Vyzkoušela jsem krůtí prsa s dýňovým pyré a brusinkovou omáčkou, moc jsem si pochutnala. Takže pokud nestíháte, potřebujete dohlédnout na zdravé jídlo, tady asi nešlápnete vedle:
Vzhledem k tomu, že ploužit se s berlemi uprostřed davu (hladových) lidí nebylo tak zábavné a snadné, jak jsem očekávala, posilnila jsem se svým milovaným drinkem Aperol Spritzu a mohly jsme pokračovat dál:
Na podzim ve Zlíně jsme moc chtěli ochutnat domácí nanuky z Lobster restaurant, na které jsme vystáli dlouhou řadu, aby nám na jejím konci bylo sděleno, že už se na nás nedostalo :( Tentokrát jsme s mamkou měly mnohem víc štěstí (naštěstí, asi by mě kleplo:). Na jejich malinový nanuk s kousky máty s polevou z hořké čokolády se opravdu vyplatilo počkat si. Pokud budete mít někdy tu možnost, určitě je vyzkoušejte, jsou opravdu skvělé. V nabídce měli i např. nanuk mangový či okurkový:
Protože naše chuťové buňky byly prozatimně uspokjeny, zvědavě jsme šly nakouknout, jak na pódiu vaří Přemek Forejt. O tomto kuchaři jste se mohli dočíst nejen ve food časopisích,ale také např. ve Forbesu, protože Přemek bezesporu patří mezi frajery a úspěšné lidi. Přemek pochází z Brna, přesto po návratu z Londýna zakotvil právě v Olomouci, kde šéfuje restauraci Entrée, kterou okamžitě vystřelil mezi gastronomickou špičku. Slibuju, že příští gastro článek bude právě odsud :) Sledovat ho byla radost a je to opravdu sympaťák. Za mě rozhodně patří mezi nejlepší české kuchaře současnosti:
Ale teď zpět k jídlu. K raw dezertům se moc často nedostanu, proto jsem hned zakotvila u stánku olomoucké Raw Chococafé Eva. Borůvkový raw dort v jejich podání byl opravdu skvělý:
Z brněnských slavností moře znám Ocean48, jejich stánek jsem tak musela mamce hned ukázat, protože dodneška si jejich výborný lososový burger v pitě pamatuju. Mamka byla víc než spokojená:
Ani tentokrát jsem nemohla bez povšimnutí minout stánek kluků ze Slovenska, jejich Brazilské sýrové pao jsem si zamilovala už ve Zlíně:
Úplně nejvíc ze všeho jsem se ale letos těšila na olomoucké Fishi sushi a jejich (konečně čistě) zeleninové dim sum knedlíčky. Co vám budu vykládat, tohle bych si nechala líbit častěji než jednou do roka (degustační porci):
Bez povšimnutí jsme nemohly projít ani kolem stánku pražské restaurace Srí Lankan curry house, kde jsem ochutnaly tradiční chicken rice and curry s mangoných chutney a dhalem. Ano, jídlo bylo dobré, ale vzhledem k tomu, že jsem se nedávno ze Srí Lanky vrátila, se to s tamější verzí opravdu nedá srovnávat, na Srí Lance si prostě pochutnáte víc (mimochodem, o této fantastické zemi bych Vám taky mohla pár řádků sepsat):
Nezbývá, než se znovu těšit na další ročník!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře :)